Pět ráno, Karlův most úplně prázdný a nad Vltavou visí mlha. Sochy stojí v protisvětle, dlažba je vlhká a jediné, co slyšíte, jsou racci. Za pár minut se za Staroměstskou věží protrhne obloha a most, který přes den nikam neprojdete kvůli davům, patří jen vám. Tohle je...
Je čtvrt na sedm večer, sednete si na svah Riegrových sadů do trávy a čekáte. Kolem přibývá lidí s dekami a lahvemi vína, a přesně ve chvíli, kdy slunce dosedne za věže Pražského hradu, se celé Vinohrady na moment ztiší. Praha má na západ slunce desítky míst a některá...
Je osm hodin večer, slunce nasvítí cihlové věže Mariánského kostela a z té vyšší se rozezní hejnał, trubka, která se v půlce melodie záhadně zlomí. Pod ní klapou kočáry po největším středověkém náměstí Evropy, voní preclíky obwarzanki a v postranních uličkách svítí...
Slunce zapadá za řekou Motławou a staré kupecké domy se zrcadlí ve vodě. Nad nábřežím se tyčí dřevěný Żuraw, největší středověký přístavní jeřáb v Evropě, a ve výlohách postranních uliček se leskne jantar. Gdaňsk vypadá jako pohlednice, jenže má k tomu ještě jeden z...
Vyjdete na hřeben duny a najednou kolem sebe nevidíte jediný strom. Jen bílý písek, který se ztrácí kdesi v dálce, vítr, co ho žene po zrnkách dopředu, a za tím vším se blýská Baltské moře. Nikdo tomu neřekne jinak než „polská Sahara“. A přitom jste pořád v...
