První židovské ghetto bylo v německém Frankfurtu. Benátské ghetto však bylo svým městským tvarem natolik jedinečné, že se stalo vzorem pro všechny následující židovské čtvrti. Slovo „ghetto“ ve skutečnosti pochází z Benátek ze slévárny mědi, která zde existovala před příchodem Židů a která byla známá jako ghèto.
Jak židovské ghetto v Benátkách vzniklo?
Benátské ghetto byla oblast Benátek, ve které byli Židé nuceni žít vládou Benátské republiky. Benátské ghetto bylo založeno 29. března 1516 výnosem doge Leonarda Loredana a benátského senátu. Nebylo to poprvé, co byli Židé v Benátkách nuceni žít v segregované části města. V roce 1555 měly Benátky 160 208 obyvatel, z toho 923 Židů,
kteří byli převážně obchodníci. Mezi lety 1541 a 1633 byla vytvořena ghetta Vecchio a Ghetto Nuovo, aby se přizpůsobila nárůstu židovské imigrace, ale celkový počet Židů v Itálii nepřesáhl 25 000. Židovská komunita v Benátkách nepřesáhla 5 000 až do počátku sedmnáctého století.
V roce 1797 obsadila francouzská armáda Itálie pod velením 28letého generála Napoleona Bonaparta Benátky, 12. května 1797 přinutila Benátskou republiku rozpustit se a 11. července téhož roku ukončila oddělení ghetta od města. V 19. století bylo ghetto přejmenováno na Contrada dell.
Život zde nebyl jednoduchý
Židé pracovali ve městě po staletí, ale bylo to poprvé, co jim bylo dovoleno mít vlastní čtvrť. Na tehdejší poměry to byl silný ústupek a vyjednali si ho sami Židé. Po vzrušené debatě 29. března Senát prohlásil tuto oblast za místo ghetta. Toto rozhodnutí nemělo nic společného s moderními představami o toleranci. Do té doby směli ve městě působit
jednotliví židovští obchodníci, ale nemohli zde mít trvalé bydliště. Benátky však tím, že je izolovaly do ghetta, současně zahrnovaly i vylučovaly Židy. Aby je odlišili od křesťanů, museli nosit určité insignie, typicky žlutý klobouk nebo žlutý odznak, výjimkou byli židovští lékaři, po kterých byla velká poptávka a bylo jim povoleno nosit černé klobouky. V noci
byly brány do ghetta zavřené, takže se z něj stalo jakési vězení. Židé se však cítili dostatečně stabilní, že po 12 letech existence tohoto místa začali zakládat své synagogy a kongregace. Oblast byla tak malá, že když se komunita začala rozrůstat, jediný prostor byl nahoru. Dalo by se to nazvat prvním vertikálním městem na světě.
Židé, kteří se usadili v ghettu, pocházeli z celé Evropy: Německa, Itálie, Španělska, Portugalska. Tak se z toho stala velmi kosmopolitní komunita. Tato směs a interakce s ostatními komunitami a intelektuály v Benátkách učinily z ghetta kulturní centrum. Téměř jedna třetina všech hebrejských knih vytištěných v Evropě před rokem 1650 byla vyrobena
v Benátkách.